ČSSZ zamítla invaliditu. Jak se můžete bránit?

ČSSZ zamítla invaliditu. Jak se můžete bránit?

Zamítnutí žádosti o invalidní důchod může být pro člověka, který se dlouhodobě potýká se zdravotními problémy, další těžkou ranou. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení však nemusí být konečné. Pokud neodpovídá skutečnému dopadu zdravotního stavu na schopnost pracovat, je možné se bránit.

Rozhodující je jednat včas a vědět, proti čemu konkrétně námitky směřovat.

Nejdříve zjistěte skutečný důvod zamítnutí

Invalidita a nárok na invalidní důchod nejsou totéž. Žádost může být zamítnuta zejména proto, že:

  • zdravotní stav podle posouzení nezpůsobuje pokles pracovní schopnosti alespoň o 35 %,
  • klient nesplnil potřebnou dobu důchodového pojištění,
  • nebyla dostatečně prokázána dlouhodobost nebo závažnost zdravotního stavu,
  • předložené lékařské zprávy nepopisují dostatečně konkrétně dopad zdravotních obtíží na pracovní schopnost.

Za invalidního je člověk považován tehdy, pokud mu kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu poklesla pracovní schopnost nejméně o 35 %. Pro přiznání invalidního důchodu však zpravidla musí zároveň získat potřebnou dobu pojištění. Podmínky se liší podle věku žadatele. Podrobnosti uvádí MPSV.

Právě proto je nezbytné pozorně přečíst celé rozhodnutí, jeho odůvodnění i posudkový závěr. Teprve potom lze zvolit správnou argumentaci.

První krok: písemné námitky do 30 dnů

Proti rozhodnutí ČSSZ lze podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho doručení. Nejde o běžné odvolání a nelze napadnout pouze samotný lékařský posudek. Námitky se podávají až proti rozhodnutí ČSSZ, které bylo na základě posouzení vydáno.

Z podání musí být zřejmé:

  • kdo námitky podává,
  • které rozhodnutí napadá,
  • v čem vidí jeho nesprávnost nebo nezákonnost,
  • čeho se domáhá,
  • které nové skutečnosti a důkazy předkládá.

Námitky je možné zaslat přímo ČSSZ nebo podat prostřednictvím kterékoliv územní správy sociálního zabezpečení. Lze využít také datovou schránku. Podání obyčejným e-mailem bez uznávaného elektronického podpisu není dostačující. Přesný postup popisuje ČSSZ.

Nestačí napsat pouze „nesouhlasím“

Obecné vyjádření nesouhlasu má jen omezenou hodnotu. Účinné námitky by měly reagovat na konkrétní závěry rozhodnutí.

Pokud například posudek uvádí, že se klient dokáže pohybovat bez většího omezení, přestože odborné zprávy popisují výrazné bolesti, potřebu častého odpočinku nebo omezenou schopnost sedět či stát, je třeba tento rozpor přesně pojmenovat a doložit.

Stejně tak je vhodné upozornit, pokud při posouzení nebylo dostatečně zohledněno:

  • vzájemné působení několika diagnóz,
  • dlouhodobá únava, bolest nebo nežádoucí účinky léčby,
  • psychické onemocnění a jeho vliv na soustředění či pracovní tempo,
  • časté výpadky a kolísání zdravotního stavu,
  • omezení při dojíždění, manipulaci s předměty nebo komunikaci,
  • neschopnost pracovat pravidelně a v běžném pracovním režimu.

Rozhoduje dopad nemoci, nikoliv pouze její název

Jednou z nejčastějších chyb je představa, že určitá diagnóza automaticky znamená přiznání invalidity. Posuzuje se především pokles pracovní schopnosti, nikoliv samotný název onemocnění.

Lékařská zpráva obsahující jen diagnózu a výčet léčiv proto nemusí stačit. Mnohem větší hodnotu má zpráva, která konkrétně popisuje:

  • co klient fyzicky nebo psychicky nezvládá,
  • jak dlouho obtíže trvají a jaký je jejich předpokládaný vývoj,
  • jak často dochází ke zhoršení stavu,
  • zda léčba přináší zlepšení a s jakými vedlejšími účinky,
  • jak zdravotní stav omezuje výkon dosavadní nebo jiné práce,
  • zda je klient schopen pravidelné pracovní docházky a stabilního výkonu.

Při přípravě námitek je proto vhodné požádat ošetřující specialisty o aktuální zprávy zaměřené nejen na diagnózu, ale především na funkční omezení v každodenním a pracovním životě.

Co si připravit k námitkám

Klientovi může pomoci jednoduchý přehled, ve kterém popíše běžný den a konkrétní omezení. Například jak dlouho vydrží sedět, stát nebo chodit, zda potřebuje během dne odpočívat, jak často navštěvuje lékaře a které pracovní úkony již nezvládá.

K námitkám lze přiložit zejména:

  • nové odborné lékařské zprávy,
  • výsledky vyšetření, hospitalizací a rehabilitací,
  • zprávy o vývoji onemocnění a dosavadní léčbě,
  • přehled konkrétních pracovních omezení,
  • doklady o chybějících dobách pojištění, pokud je spor veden právě o ně.

ČSSZ v námitkovém řízení přezkoumá rozhodnutí v plném rozsahu a může je potvrdit, změnit nebo zrušit. Pokud klient požaduje nové posouzení zdravotního stavu, měl by to v námitkách výslovně uvést a dodat dostupné nové lékařské podklady.

Druhý krok: správní žaloba

Pokud ČSSZ námitkám nevyhoví, může klient podat správní žalobu ke krajskému soudu. Námitkové řízení je nutné nejprve vyčerpat – bez něj se soud zpravidla nemůže věcí zabývat.

Žalobu je nutné podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí o námitkách. Zmeškání této lhůty může znamenat ztrátu možnosti soudního přezkumu.

V žalobě je potřeba konkrétně vymezit, v čem klient spatřuje nezákonnost rozhodnutí. Žalobní body nelze bez omezení doplňovat až po uplynutí lhůty, proto je vhodné zvážit pomoc advokáta se zkušeností v oblasti sociálního zabezpečení. Obecné požadavky na správní žalobu vysvětluje Nejvyšší správní soud.

Pro potřeby soudního řízení zdravotní stav obvykle znovu posuzuje posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Soud následně hodnotí, zda je posudek úplný, přesvědčivý a zda se vypořádal se všemi podstatnými zdravotními obtížemi a námitkami klienta.

Nezapomeňte ani na soukromé pojištění

Pokud má klient sjednané životní nebo rizikové pojištění, je vhodné současně zkontrolovat podmínky pojistného krytí invalidity. Nárok na pojistné plnění se vždy řídí konkrétní pojistnou smlouvou a jejími podmínkami.

Zamítnutí invalidního důchodu ČSSZ může mít pro plnění pojišťovny zásadní význam, nemělo by však být bez dalšího přijato jako důvod rezignovat. Je potřeba prověřit definici pojistné události, oznamovací lhůty a možnosti doložení zdravotního stavu.

Co z toho plyne pro klienta i jeho poradce?

Pokud rozhodnutí neodpovídá skutečnému dopadu zdravotního stavu na schopnost pracovat, neměl by je klient automaticky přijmout. Nejdůležitější je:

  1. poznamenat si datum doručení rozhodnutí,
  2. zjistit přesný důvod zamítnutí,
  3. shromáždit aktuální a konkrétní lékařské zprávy,
  4. podat písemné námitky nejpozději do 30 dnů,
  5. po případném neúspěchu zvážit správní žalobu.

U invalidity často nerozhoduje množství dokumentů, ale jejich obsah a schopnost přesně popsat skutečný život klienta. Dobře připravené podklady mohou ukázat to, co ze stručného seznamu diagnóz vůbec nemusí být patrné.

Potřebujete se zorientovat v konkrétním případu?

Setkali jste se se zamítnutím invalidního důchodu a nevíte, jaký další postup zvolit?

Napište mi e-mail.

Společně se podíváme na rozhodnutí, související finanční a pojistné dopady a vyhodnotíme, na které odborníky je vhodné se obrátit.

Neodkládejte to však příliš dlouho. Třicetidenní lhůta pro podání námitek začíná běžet již doručením rozhodnutí.

Článek má obecný informační charakter a nenahrazuje individuální právní ani lékařské poradenství.

Používáme cookies k optimalizaci našich webových stránek a našich služeb. Další informace o cookies najdete zde.

Nastavení


 

Nenašli jste konkrétní informaci, kterou jste hledali?

Nevadí. Nechte mi na sebe kontaktní údaje, ozvu se Vám.

 

×

Potřebujete poradit?

Odpovím ihned

Jsem AI asistent. Ptejte se mě na cokoliv z oboru financí.

Generování...