Jeden investiční účet v penzi, nebo raději dva?
Mezi manželi v důchodovém věku často zaznívá jednoduchá otázka:
Máme mít investice vedené na jednom účtu, nebo je lepší, aby měl každý svůj vlastní?
Na první pohled se může zdát, že je to detail. Ve skutečnosti však může správné nastavení rozhodnout o tom, zda bude mít pozůstalý partner po úmrtí toho druhého okamžitý přístup k penězům, nebo bude několik měsíců čekat na vyřízení dědictví.
Jak to řeší většina lidí?
V České republice je většina investičních účtů vedena pouze na jednu osobu. Pokud majitel zemře, investice se stávají součástí dědického řízení a s prostředky zpravidla nelze do jeho ukončení volně nakládat.
Naopak v některých zemích, například v USA, Kanadě nebo Velké Británii, jsou běžné společné investiční účty manželů. Po úmrtí jednoho z nich přechází majetek automaticky na přeživšího partnera a ten může s penězi dál disponovat bez složitých formalit.
Právě tento rozdíl vede mnoho českých klientů k otázce, jak své investice nastavit co nejlépe.
Varianta 1: Jeden investiční účet
Pokud jsou všechny investice vedeny na jednoho z manželů, přináší to několik výhod.
Výhody
- jednoduchá správa portfolia,
- jeden přehled investic,
- nižší administrativní náročnost,
- snadnější sledování výkonnosti.
Nevýhody
- při úmrtí majitele se účet stává součástí dědictví,
- pozůstalý partner nemusí mít k penězům okamžitý přístup,
- může vzniknout období několika měsíců, kdy jsou prostředky fakticky nedostupné.
Varianta 2: Každý vlastní účet
Druhou možností je rozdělit investice mezi oba manžele.
Výhody
- každý partner má přístup ke své části majetku,
- úmrtí jednoho neblokuje investice druhého,
- větší flexibilita při správě rodinného majetku,
- jednodušší kontinuita finančního plánování.
- Nevýhody
- o něco vyšší administrace,
- více smluv a přístupů,
- potřeba pravidelně kontrolovat celkovou strukturu rodinného portfolia.
Příběh ze života
Představme si manžele Petra a Janu.
Celý život spořili a investovali. Většinu majetku měli na investičním účtu vedeném pouze na Petra. Když Petr nečekaně zemřel, Jana měla dostatek majetku na papíře, ale část prostředků byla dočasně nedostupná, protože musela projít dědickým řízením.
Peníze samozřejmě nezmizely. Jen se k nim nebylo možné dostat tak rychle, jak situace vyžadovala.
Kdyby část investic vlastnila přímo Jana a část Petr, měla by okamžitě k dispozici vlastní finanční rezervu a celé období by pro ni bylo výrazně klidnější.
Co doporučuji svým klientům
Po více než 25 letech práce s klienty jsem dospěl k jednoduchému závěru.
Pokud chtějí manželé v penzi především klid a jistotu, zpravidla nedoporučuji držet veškerý investiční majetek pouze na jednoho z nich.
Za rozumné považuji:
- vytvořit dostatečnou finanční rezervu dostupnou oběma partnerům,
- rozdělit dlouhodobé investice mezi oba manžele,
- pravidelně aktualizovat informace pro případ dědictví,
- mít jasno v tom, kde se majetek nachází a kdo k němu má přístup.
Nejde o to maximalizovat výnos o několik desetin procenta ročně.
Jde o to, aby rodina měla ve složité životní situaci co nejméně starostí.
Závěr
Investice mají přinášet svobodu a klid. Proto je dobré přemýšlet nejen nad tím, jak peníze zhodnotit, ale také nad tím, jak budou dostupné, pokud se v životě něco nečekaně změní.
Ve většině případů se mi osvědčuje rozumná kombinace – část majetku držet na každém z partnerů a současně mít dostatečnou rezervu, ke které má rodina okamžitý přístup.
Právě takové nastavení často přináší největší hodnotu. Ne v době, kdy je všechno v pořádku, ale ve chvíli, kdy je potřeba mít jistotu, že finance budou fungovat přesně tak, jak mají.
Autor
Využívám dlouholeté znalosti privátního bankovnictví v rámci správy majetku, financování a zajištění rizik klientů.
