Nemovitosti jsou pro většinu Čechů špatná investice
Když má běžný Čech k dispozici volné finanční prostředky, nejčastěji zamíří na realitní trh. Podle údajů České národní banky tvoří reálná aktiva, tedy především tuzemské nemovitosti, drtivých 95 % celkového čistého jmění českých domácností.
Uložit peníze do nemovitosti je nepochybně lepší krok než je nechat znehodnocovat inflací na běžném účtu. Z pohledu moderní ekonomie a správy majetku však jde o vysoce rizikovou sázku na jedinou kartu.
Ekonom a profesor Univerzity Karlovy Tomáš Havránek upozorňuje na tři hlavní rizika, kterým investoři do českých realit čelí:
1. Česká politika a stavební regulace
Vysoké ceny nemovitostí nejsou přírodním zákonem. Nejsme Singapur s omezeným územím. Pouhá výměra polí osetých řepkou zabírá v ČR více než dvaapůlkrát větší plochu než všechny zastavěné plochy a nádvoří dohromady. Pokud by budoucí politické reprezentace změnily přístup k územnímu plánování a podpořily výstavbu, nabídka bytů by se výrazně zvýšila, což by v některých lokalitách mohlo vést k poklesu cen o desítky procent.
2. Demografický vývoj
Kdo bude v českých bytech za několik desetiletí bydlet a platit nájemné, které přímo určuje hodnotu nemovitostí? Pokud nedojde k masivní imigraci ze zahraničí, stárnoucí populace a úbytek obyvatelstva mohou přinést na trh s nemovitostmi výrazné vystřízlivění.
3. Kurzové riziko a česká koruna
I když většinu běžných výdajů hradíme v korunách, držet veškerý majetek v tuzemské měně představuje zbytečné riziko. Trend dlouhodobého posilování koruny skončil již kolem roku 2008. Pokračující příklon investorů k zahraničním aktivům navíc vytváří přirozený tlak na oslabování domácí měny.
Jak správně diverzifikovat?
Většina z nás již určitou expozici vůči českému realitnímu trhu má – ať už ve formě vlastního bydlení, budoucího dědictví nebo rekreační objektu. Dále tuto závislost zvyšovat nákupem dalších nemovitostí bývá z pohledu rizikového profilu nerozumné.
Špičkový ekonomický výzkum doporučuje jako dlouhodobé řešení postupný nákup globálních akcií:
- Historický výnos: Dlouhodobý průměrný výnos globálních akcií se pohybuje kolem 6 % ročně nad úrovní inflace. Jde o odměnu za podstoupené tržní riziko a podíl na růstu světové ekonomiky.
- Vysoká likvidita: Na rozdíl od nemovitosti lze akciové portfolio v případě potřeby prodat během krátké chvíle.
- Provozní bezstarostnost: Investice do globálního portfolia nevyžadují řešení technických havárií ani vyjednávání s nájemníky.
Praktické možnosti realizace
Investice do globálních akciových portfolií jsou dnes dostupné a administrativně nenáročné:
- Správa přes investiční společnosti: Vhodné pro investory, kteří preferují kompletní servis a pohodlí. Za roční poplatek (zpravidla kolem 1 %) získáte plně diverzifikované portfolio globálních akcií nastavené přes trvalý příkaz.
- Přímý nákup přes brokera (ETF): Pro zkušenější investory, kteří si sami realizují směnu měn. Při nákupu nízkonákladových ETF fondů (např. zaměřených na index FTSE All-World) lze roční nákladovost snížit až k hranici 0,2 %.
Tento přístup je ideální i pro tvorbu dlouhodobých rezerv dětem či na důchod. Namísto spořicích účtů nebo nákupu pozemků dává smysl budovat pravdivě diverzifikované portfolio pravidelnými měsíčními úložkami již od nižších tisíců korun.
Závěrečné shrnutí
Cílem investování není hromadění jediného typu aktiva, ale vyvážená správa majetku, která přináší stabilitu, dlouhodobý růst a klidný spánek. Globální akciové trhy představují prověřený nástroj, jak majetek chránit a efektivně zhodnocovat.
inpirace: Tomáš Havránek, profesor ekonomie na Univerzitě Karlově. Bývalý poradce viceguvernéra a bankovní rady České národní banky.
Autor
Využívám dlouholeté znalosti privátního bankovnictví v rámci správy majetku, financování a zajištění rizik klientů.
